Domácí chov hadů


            Novinky na webu:         Doplnění mapy v sekci        "Hadi z mého chovu".                   Dále dodány reference       od spokojených chovatelů                                    

guttata

Pár hadích zajímavostí

Zde je pár zajímavostí ze světa hadů, na které jsem narazil při procházení různých publikací a internetu.

Zde naleznete více jak 180 druhů hadů - jejich české a latinské názvy. pdf

Hadi jako symbol

Hadi fascinují lidstvo už od pradávna. Od ostaních živočichů se velmi liší a u člověka vzbuzují velký zájem. Už od pradávna had ve znaku znamenal něco významného, mocenského a byl symbolem různých šamanů a dodnes je symbolem nejrůznějších mýtů.
V Egyptě na koruně faraona to byla kobra, v Africe se uctívá krajta. Do dnešní doby napříkald zůstal had ve znaku lékařství. Hůl obtočená hadem je památka na římskou báji kde bůh Aeskulapa, který vstoupil na zem v podobě hada a zažehnal epidemii, která sužovala Řím. Had, který je obtočen kolem hole je údajně Elaphe Longissima (užovka stromová).

Hmotnost a velikost hadů

Zde je hodně pověr a takzvaně "zaručených" informací hlavně o velikostí hadů. Nejenže k tomu přispívají nejrůznější vědeckofantastické pořady v televizi, ale také neznalost lidí. Ti, pokud nalezli svlečku hada, si ji změřili a měli "100% zaručenou velikost". Jenže ve skutečnosti se velikost hadů dá jen velmi stěží určit, protože se had různě smršťuje a při samotném měření se nám různě kroutí. Podle svlečky už vůbec nelze velikost určit - svlečená kůže se natáhne a tak neodpovídá realitě o opravdové velikosti hada.
Největším hadem, který byl relativně přesně změřen byla Krajta Mřížkovaná (Python Reticulatus). Měřila 9,76m. Hned na druhém místě je Anakonda Velká (Eunectes Murinus) s délkou 9,15m a při této délce vážila neuvěřitelných 227kg. V říši jedovatých hadů vede Kobra královská (Ophiophagus Hannah) s délkou 5,60m.
Naopak nejmenší hadi jsou především Slepani rodu Leptotyphlops. Jeho délka je menší než 10cm při síle zhruba jako obyčejná tužka.

Hadí tělo

Hadí kostra se můžeže skládat s více jak 400 obratlů a z každého ční vždy pár žeber. Ač bez nohou se dokáží velmi rychle pohybovat a to jak na písku, ve vodě, v podzemí, ve větvích atd... Nejrychlejší had naší planety je Mamba Černá (Dendroaspis Polylepsis). Dosahuje rychlosti až kolem 20km/hod. Když si uvědomíme, že každý potřebuje k pohybu nohy a had je nemá jde o úctyhodnou rychlost. Jejich vnitřní tělesné orgány jsou na rozdíl od ostatních živočichů pozdlouhlé a například postrádají močový měchýř tudíž vylučují moč v tuhém stavu. Pokud se zrovna had nevyprázdnil tak nesmrdí, protože se nepotí - nemá žádné potní žlázy.

Hadí věk

Určit věk hada je velice obtížné a to už proto, že na nich doba jejich života není až tak znát. Vypadané zuby se jim obnovují a kůže svlékáním také. Všeobecně se dá hovořit o tom, že hadi jsou dlouhověká zvířata. Přesná délka života jednotlivců je známa pouze z odchovu v zajetí, protože z přírody můžeme jen odhadovat. V péči teraristů se dožívají déle, protože mají daleko lepší podmínky - pravidelná strava, voda, biotop atd...
Nejstarším známým jedincem je zatím Hroznýš Královský (Boa Constrictor), který se dožil 40 roků. Nejrozšířenější mezi začínajícími chovateli Užovka Červená (Elaphe Guttata) se dožila 21 roků.

Hadí dieta

Hadi všeobecně nepotřebují příjímat potravu s takovou frekvencí jako ostatní živočichové. A to hlavně díky jeho organismu, který je studenokrevný. Proto nemusí energii z potravy přeměňovat v teplo na rozdíl od teplokrevných živočichů. U dospělého zdravého jedince je příjem potravy 1 x za 14 dní. Pokud pozře větší sousto frekvence se může i prodloužit. Rekordmanem je Krajta Mřížkovaná(Python Reticulatus, která vydržela bez potravy 2,5 roku. Bohužel při své dietě zemřela.

Potrava a její pozření

Hadi loví dvěmi základními způsoby. Buď do oběti vpraví jed, nebo je jednoduše uškrtí omotáním svého těla kolem těla budoucí potravy. Nedělá jim však žádný problém pozřít i zvíře mrtvé. Protože hadi nemají dobře vyvinutý kousací aparát a nemohu potravu rozkousat polykají ji vcelku a jejich žaludeční kyseliny potravu začnou ihned rozkládat. I mezi hady se vyskytují kanibalistické sklony například korálovky (Lampropeltis) jsou schopny pozřít i mnohem většího, třeba Chřestýše. Psohlavec Zelený (Corallus Caninus) je schopen velmi dobře lovit ptáky i v letu. Užovka Býčí (Pituophis Sayi) nebo Vejcožrout Africký (Dasypeltis Scabra) pozře vejce i dvakrát větší než jejich hlava. Na spodní straně páteře mají výrůstky o které skořápka praskne a obsah vejce se vylije do žaludku. Samotnou skořápku poté vyvrhne v úhledném balíčku.
Schopnost hadů pozřít potravu, která je daleko větší než jejich hlava souvisí se zvlášností stavby jejich lebky. Had je schopen vysadit svoji čelist z pantů a tím svoji lebku v podstatě rozpůlit a aby toho nebylo málo, tak horní čelist i spodní čelist dokáží ještě rozpůlit a tím dojde k rozčtvrcení lebky a po té stačí když had pouze roztáhne svaly na kterých čtyři části lebky drží a je schopen pozřít i mnohem větší potravu.

Rozmnožování

Asi nejzajímavější u rozmnožování je to, že samci hadů mají dva penisy tzv. hemipenisy. Někteří jsou živorodí jako například hroznýši a někteří jsou vejcorodí jako například užovky nebo korálovky. O své potomky se příliš nestarají. Ale například Krajty se o své vejce starají pečlivě - kolem vajec se obtočí a pečlivě je zahřívají a to až o 12oC. Například Krajta Zelená (Morelia Viridis) snáší své vejce v korunách stromů. Po vylíhnutí a po prvním svleku jsou mláďata plně soběstačná a samostatně žroucí.

Zrak

Hadi nemohou pohybovat víčky ty jsou srostlá a jsou součástí kůže. Když had svleče svoji kůži tak i oči jsou zarostlé touto starou kůží. Při svlékání když je had tak zvaně zakalený jsou zakalené i oči a had velmi špatně vidí. Díky tomu, že nemrkají a mají upřený pohled vznikaly různé pověry například o jejich hypnotických schopnostech. Hadi jsou krátkozrací a vidí pohybující se objekty v jeho blízkosti. Proto potřebují aby se jejich kořist pohybovala. Pouze bičovky dokáží na malou vzdálenost poznat i stojící objekty.

Sluch

Hadi nemají zevní sluchové orgány. Mají pouze pozůstatek středního ucha ve formě malého třmínku. V podstatě se jedná o malou kůstku, která přenáší vibrace do vnitřního ucha. Je tedy jasné, že had neslyší zvuk tak jak jsme zvyklí, ale vnímá pouze vibrace, které ze zvuku vznikají. Tyto vibrace slyší pouze za předpokladu, že má hlavu položenou na zemi, nikoliv ve vzduchu. Pomocí kůstky a třmínku se vibrace přenesou do vnitřního ucha. Citlivost je velmi dobrá stačí nepatrné zachvění a had už reaguje.
Velmi známé je vystupování fakírů. Pískají na píšťalu a kobra na tento zvuk reaguje tancem. Jedná se však o podvod - kobra reaguje na pohyb fakírovi píšťalky nikoliv na zvuk.

Hadí jazyk

Hadí jazyk je jakýmsi symbolem plazů. Jazyk slouží hadům jako takový detektor. Pomocí rozeklátého jazyka sbírá ze vzduchu různé částice a ty analizuje v Jacobsově orgánu v horním patře tlamy. Někteří hadi mají jako doplňkový orgán pro dokonalé identifikování kořisti a její polohy tepločivé jamky tzv. termoreceptory. Díky nim dokáží identifikovat teplokrevné živočichy a mohou je lovit i za naprosté tmy s naprostou přesností. Citlivost těchto termoreceptorů je 0,2 - 0,003oC.